B-17G - Harold R. Taylor

Osádka Lt. Harolda R. Taylora (8 KIA, 1 POW)
B-17G Flying Fortress 43-38076
350th BS, 100th Bomb Group
11. 9. 1944
Kretscham-Rotensehma, Německo

Osádka Lt. Taylora byla jednu z těch, které ztratila 350th BS při osudné misi na Ruhland 11. 9. 1944. Při útoku pancéřovaných Focke-Wulfů od II.(Sturm)/JG 4 byla jejich B-17G vážně zasažena a díky poškození spadla do vývrtky, která nedávala nikomu z osádky šanci opustit letoun. Když se pilotům podařilo vývrtku zvládnout, bylo již pozdě na záchranu padákem. Přesto se o to někteří členové osádky pokusili, avšak padák se jim nestihl otevřít a zahynuli. Nezbývalo, než hledat plochu pro nouzové přistání. Hořící letoun se v malé výšce řítil na německou obec Kretscham-Rotensehma. V poslední chvíli změnil směr a havaroval v lese nedaleko od obce. Z devíti členů osádky havárii přežil pouze boční střelec, Sgt. Harry D. Everhart.

Pro nás byla B-17G „076“, jak jsme si zkrátili její seriové číslo, jedním z prvních letounů bitvy, které havarovaly na německé straně krušných hor a které se nám podařilo najít (v r. 1996). Věděli jsme, u které obce letoun měl havarovat. Nalezení místa havárie nebylo problematické, neboť nás tam jednoduše dovedl jeden místní chlapec, který, stejně jako většina jeho vrstevníků a hochů generací před ním znal „Flugzeugstelle“ dobře. Místo v lese za železniční tratí bylo totiž atrakcí a oblastí sběru drobných suvenýrů již od války.

Brzy na to jsme provedli první rozsáhlejší průzkum lokality. Jak jsme věděli od pamětníků, i jak bylo patrno z místa samotného, letoun při pokusu osádky o nouzové přistání vyrobil v lese několik desítek metrů dlouhý průsek (dodnes v lesním porostu patrný), přičemž se zcela zdemoloval a usmrtil všechny, kdo v té chvíli byli na palubě. Nevěděli jsme, co nás při nálezech čeká, také proto, že místo bylo za dlouhá desetiletí opravdu důkladně „vyčištěno“ místními obyvateli. Přesto byla celá trasa pohybu letounu po zemi „označena“ drobnými úlomky draku letounu i osobních věcí osádky. Po nalezení místa, kde se trosky trupu zastavily a kde se s největší pravděpodobností nacházel roztříštěný pilotní prostor, jsme začali s důkladným průzkumem horní vrstvy zeminy. V celé lokalitě byly téměř nepoužitelné detektory kovů, neboť signál přítomnosti drobných kovových úlomků byl všude. Velmi se vyplatil průzkum hlavní oblasti centimetr za centimetrem, neboť jsme objevili velké množství osobních předmětů a částí z interiéru stroje.
 

Lesní oblast u Kretschamu, kde došlo k nepodařenému
nouzovému přistání B-17 do lesa...

Průsek, který letoun udělal po svém dosednutí na zem
a následném požáru je dnes pokryt již vzrostlými smrky.
Přesto však se místo odlišuje od okolního porostu 

Místo, kde B-17G Lt. Taylora dosedla na zem...

V roce 1999 se mi úžasným štěstím podařilo vypátrat jediného přeživšího člena osádky, Harryho Everharta a v roce 2000 i navštívit. Mohl jsem mu tak předat i kousek z jeho letounu, ze kterého se zázrakem zachránil. Od něho jsme zase v průběhu setkání předcházející korespondence získali fotografii osádky a neocenitelné osobní vzpomínky na událost.

Případ havárie B-17G „076“ je badatelsky – ať už informacemi od pamětníků, nebo průzkumem místa havárie - mnohem zajímavější, než je zde možno popsat. Jeden dokumentační prvek však přidám: u tohoto případu se nám zajímavě spojila letecká a „letecká“ archeologie – tedy použití leteckého snímkování pro účely průzkumu místa havárie letadla. Když jsem získal těsně poválečné letecké snímky oblasti, vzhledem k tomu, že jsme lokalitu místa dobře znali, nebylo těžké najít onen průsek. Projekcí starého leteckého snímku na současný jsme pak získali geografické souřadnice začátku a konce průseku a další informace o nepodařeném nouzovém přistání a tragedii u Kretschamu, která se při něm stala.

Poválečný letecký snímek (1952) vypovídá o havárii letounu.
Z fotografie můžeme vyčíst přesný směr ze kterého letoun
přiletěl,  rozsah lesního poškození a ve spojení s průzkumem
lokality i místo,  kde letoun dosedl na zem a informaci o tom,
že při svém klesání  letoun nejprve 120m porážel stromy
než dosedl a dalších 150m se jeho trosky řítily po zemi...
Silueta B-17 je domalována ve stejném měřítku vůči
fotografii terénu.

Celkový pohled na vitrínu věnovanou B-17G „076“ Lt. Taylora

Vitrína věnovaná osádce Lt. Taylora obsahuje velké množství osobních předmětů letců. To pochopitelně souvisí se skutečností, že z devíti členů osádky jich osm zahynulo. Ne všichni byli v okamžik havárie na palubě, ale i tak byly vytvořeny podmínky, aby součásti výstroje letů byly na místě havárie ve velkém počtu. Pro návštěvníky muzea jsou tyto přezky, části padáků, hodinek, leteckých kukel a brýlí připomenutím velké tragedie, kterou je těžké vměstnat do jedné vitríny nebo i jednoho muzea...
 

Velké množství osobních nalezených předmětů svědčí
o rozsahu tragedie osádky
 

Neošetřené předměty, které nám donesli místní obyvatelé a které kdysi vykopali při svém nevinném výletu na „Flugzeugstelle“. Archeologická univerzitní pravidla zajisté zaplakala. Ovšem přesto (a přestože jsme nález neučinili sami) pro muzeum jsou tyto předměty velmi podstatné. Ucho z protiflakové přilby, přezky z padákového postroje, tlaková bombička do záchranné plovací vesty, lžíce...

Jan Zdiarský