P-51D Wayne E. Rosenoff

Lt. Wayne E. Rosenoff
P-51D Mustang 44-13724, 343rd FS, 55th Fighter Group
11. 9. 1944 (POW)
Kovářská

55th Fighter Group ztratila 11. 9. 1944 čtyři piloty a pouze jeden z nich havárii přežil. Právě tím byl Wayne Rosenoff. Když jsme připravovali otevření muzea, kolegovi Jaromíru Kohoutovi se podařilo zjistit, že Wayne žije a získat jeho adresu. Starý pilot přijal naše pozvání na otevření muzea v září 1997 a byl tak spolu s dalšími vetrány bitvy jedním z našich nejvzácnějších hostů této události. Tehdy jsme ještě netušili, kde jeho letoun havaroval. Předpoklad byl, že se tak událo v prostoru blízko Chemnitzu. Vůbec jsme netušili, že jeho Mustang vlastně havaroval kousek od Kovářské a Wayne byl při své návštěvě od tohoto místa jen několik kilometrů vzdálen... Kde havaroval, jsme tedy nevěděli. Ale věděli jsme, že pak putoval pěšky ve snaze Němcům uniknout a byl nakonec zajat  až u Plzně. Velmi zajímavým byl tedy i jeho návrat na tato místa v doprovodu kolegů z plzeňského Sletu a poznání míst, kterými při cestě za domnělou svobodou putoval.
V amerických archivech (viz. text o Billu Lewisovi) se mi v roce 2000 podařilo překvapivě najít také hlášení německých orgánů na jakýsi P-51D, který havaroval u Kovářské. Seriové číslo Mustangu bylo v dokumentu zkomolené (bylo německými úřady opisováno z roztříštěných trosek letounu) a nesouhlasilo se žádným letounem ztraceným USAAF. Velmi se ale podobalo číslu letounu Wayne Rosenoffa. Dalším studiem souvisejících dokumentů a konzultace se samotným pilotem o podmínkách za kterých musel stroj opustit, se podařilo potvrdit, že toto německé hlášení je skutečně o letounu Wayne Rosenoffa.
Dokumenty obsahovaly rovněž popis hory, na jejímž svahu k havárii došlo a také číslo lesní sekce. Uvedené číslo jsme konzultovali s lesníky, ale ani revírník dané lokality to číslo neznal, natož aby věděl o tom, že má v revíru místo havárie letadla. Uvedené číslo bylo pochopitelně podle německého členění a po válce se několikrát změnilo. V tu dobu jsem pracoval na lesnické fakultě ČZU a rozřešení přinesla pomoc děkana fakulty. Prof. Roček mi ze starých lesnických archivů získal těsně poválečné mapy a na nich byla i lesní sekce uvedená v dokumentu. Zbývalo již jen chodit a chodit a chodit po lese a hledat jakoukoli stopu. To se i v létě 2001 podařilo – zatím jen nalezením útržků stříbrného plátna z pohyblivých ploch (křidélka, směrovka, výškovka) a dalších drobných úlomků. A tak jsem mohl na podzim 2001 Wayne Rosenoffovi do USA dovézt i kousek jeho letounu. Protože návštěva Wayna v Californii měla být po reunionu 100th BG, rámeček se stříbrným plátnem mu svými pozdravy popsali veteráni ze 100th BG, které Wayne 11. 9. 1944 chránil... 

V létě 2001 navštívila muzeum a místo dopadu také pilotova
vnučka Emily. Na fotografii stojí na místě dopadu
s drobnými úlomky Mustangu svého dědy...

Wayne Rosenoff bohužel roku 2003 zemřel. V tu dobu jsme prováděli další průzkum lokality a nalezli další části letounu. Narazili jsme na velký problém s určením přesného místa havárie (anglicky bychom výstižněji řekli „impact point“). Oblast lesa, kde letoun havaroval, byla totiž na konci 80tých let vytěžena a pařezy po stromech i se svrchním profilem půdy byly těžkou lesní technikou nahrnuty na velké valy, které byly osety břízami. S tím pochopitelně vzala za své i původní poloha trosek letounu v půdním profilu. Po několika letech byly valy další technikou naopak rozmetány do okolí a díky tomu se trosky, dvakrát přesunuté, dnes nacházejí v zemi i několik desítek metrů od původního místa.
Místo, kde letoun 11. 9. 1944 narazil do země, se nám tak podařilo přesně lokalizovat až v létě 2008 a díky tomu také vyzdvihnout další trosky, kterých nebylo vzhledem k charakteru havárie tolik, jak jsme se původně domnívali. Přesto jsme ale na místě nalezli velké množství úlomků letounu ze všech systémů, které dokážou velmi dobře plnit svou úlohu v expozici muzea. 
 

Pečlivé odkrývání zeminy. V tento okamžik ještě nerušíme,
že v zemi je část výškovky letounu – léto 2008 

Část o které se píše v popisce předchozího snímku – závaží pro vyrovnávání aerodynamických sil v řízení výškovku. Letouny 343th Fighter Squadron obvykle létaly se zeleně natřenými trupy a ocasními plochami. Tomu také odpovídá zeleně natřené původně stříbrné plátno, kterým byla pokryta žebra výškovky. Doporučuji porovnat stav předmětu na tomto snímku – po prvním vyčištění - se snímkem jeho umístění v expozici 

Část krytu pravé podvozkové nohy se podařilo zrekonstruovat
i přesto, že jednotlivé díly ležely poměrně daleko od sebe

Přesto, že byl Wayne naším přítelem a měli jsme i dostatek fotografií, dokumentů a dalšího ilustrativního materiálu, mohla by vitrína skládající se především z trosek letounu působit vcelku fádně. Požádal jsem ale jeho rodinu o zapůjčení některých drobností z bedny s jeho válečnými artefakty (kterou jsem měl v říjnu 2001 možnost projít a zdokumentovat). Jejich radost z nalezených trosek letounu a spřízněnost s muzeem vedly k tomu, že nám většinu těchto věcí darovali. Vitrína případu Wayne Rosenoffa tak může nyní kromě trosek letounu obsahovat neuvěřitelné exponáty z jeho života za druhé světové války při výcviku, v Anglii a později i v německém zajetí. Vitrína je tak jedním z dokladů snahy našeho muzea o maximální propojení trosek letounů s osudem osádky. Část expozice věnovaná Wayne Rosenoffovi je pro nás v tomto excelentním příkladem.
 

Celkový pohled na vitrínu a část stěny věnované případu
Lt. Wayne E. Rosenoffa (2009)

Stěna s troskami stroje a vysvětlujícími popiskami
o původním umístění a účelu jednotlivých částí (2008)

Levá část vitríny obsahuje Waynovy osobní předměty z období
před poslední misí, uprostřed jsou jeho medaile, pilotní křidélka,
identifikační známka z USAAF a ze zajateckého tábora a trosky
z kokpitu letounu a...
 
... pravá část vitríny s artefakty z Waynova několikaměsíčního
pobytu v německém zajetí.